Bohemian Rhapsody je oslavou rockové skupiny Queen, jejich hudby a především Freddieho Mercuryho, který svou tvorbou i životem vzdoroval všem myslitelným stereotypům, díky čemuž se stal jedním z nejvýraznějších umělců na světě. Snímek mapuje raketový vzestup nekonvenční skupiny prostřednictvím jejich revolučního zvuku a ikonických písní, jako jsou „We Will Rock You“, „We Are the Champions“ nebo právě „Bohemian Rhapsody“. Jejich příběh začíná bleskovým startem, pokračuje neřízenou životní spirálou a vrcholí nezapomenutelným, strhujícím vystoupením na koncertu Live Aid v roce 1985. Na jeho pódiu Queen v čele se rtuťovitým Freddiem předvedli jednu z největších show v historii rocku. Jejich hudba byla a stále je ohromnou inspirací pro celý svět. (CinemArt)
“There is room for only one drama queen in this band,” zahlásí Mercury během jedné ze scén. A opravdu. V příběhu se projedeme na životní horské dráze zpěváka, který se narodil na Zanzibaru, měl v puse o mnoho zubů víc než ostatní, božsky zpíval, ale hlavně nebral život ortodoxně. Vířit vlny, jak ukazuje film, se koneckonců dařilo celé kapele. Nahrávali za pomoci věcí, které původně nebyly hudebními nástroji, skládali písně na farmě a do světa rocku přitáhli operu.
Režisér Brian Singer a vlastně všichni tvůrci se opravdu snažili Queeny oslavit. Jejich snímek nepřináší fanouškům mnoho nového, většinu informací se dozvíme při detailnějším pročtení Wikipedie. Ale to, jak ho zpracovali! Opravdu se jim povedlo malé mistrovské dílko, i když samozřejmě pomohl neobyčejný příběh a předem hitparádový soundtrack.
Nepochybně se na provedení filmu podepsali právě May a Taylor, kteří na celý snímek dohlíželi.Celých 134 minut stopáže shledáme promyšlených, kameramansky precizních, ale někdy i neokoukaných. Co ale upoutá na první dobrou? Freddie vchází na scénu, na další, a na další, a tady je Brian May a Roger Taylor, co scéna, to nový kostým. Maskéři a kostyméři zvládli svou práci na jedničku, máme možnost vidět hafo výstředních obleků a čtyři členy kapely, kteří jako by z oka vypadli těm skutečným. Nepochybně se na provedení filmu podepsali právě May a Taylor, kteří na celý snímek dohlíželi.
Co se týče herců, není výběru co vytknout. Všichni působí správně a přirozeně. Hlavní role připadla po dlouhém vybírání Ramimu Malekovi, herci, pro kterého to byla premiéra v hlavní roli takového trháku. A bezpochyby po svém výkonu dostane další. Nejdřív se nám jako Freddie nezdá, je pod drobnohledem všech diváků v sále. Není ten předkus moc velký? Není Malek moc malý? Ale vzápětí nás strhává příběh a Malekova autentičnost natolik, že se z něj opravdu stává idol 70. a 80. let. Podobně jako Daniel Brühl, který před pár lety učaroval jako Niki Lauda ve snímku Rivalové.
Dalo by se ještě mnoho dodat, ale lepší je pro každého, aby sám zhodnotil Bohemian Rhapsody po jejím zhlédnutí. Hudba se povedla dokonale, tvůrci vybrali správné herce, nebáli se náročnosti některých scén a tím nás mohli přenést o mnoho let nazpět. Ať už na jeden z večírků v Mercuryho sídle nebo přímo na stadion Wembley, mezi tisíce diváků, kteří v roce 1985 po mnoha letech viděli na pódiu všechny Queeny dohromady a zažili jeden z nejlepších koncertů všech dob. Teď ho zažijeme znovu.
Bohemian Rhapsody do puntíku oživila zpěváka Freddieho Mercuryho a vlastně celou kapelu Queen. Od začátku nadšeně zíráme na plátno, chceme vědět každý detail ze životů hudebních legend. Postupně zjistíme, že na detaily nebo nové informace nezbylo tolik prostoru, protože tvůrci prostě vsadili na jistotu. Ale to nakonec vůbec nevadí, jelikož film je dotažený do poslední scény. Když se s námi Freddie loučí z koncertu Live Aid, i ti z nás, kteří v roce 1985 ještě nebyli na světě a celé Queeny znají jen z poslechu, cítí, že tenhle koncert byl něco víc, a hlavně, že byl ve snímku špičkově zvládnutý. Zůstaneme jen sedět ještě na chvilenku a vychutnáme si u závěrečných titulků další hity britské kapely.
Zdroj: http://www.cervenykoberec.cz/109215/recenze-bohemian-rhapsody/
